Poznajú sa z divadla, sú dobrí priatelia, Veronika Kubařová dokonca o Matoušovi Rumlovi tvrdí, že je ako jej brat. Spolu sa stretli pri nahrávaní vynikajúcej audioknihy Petry Soukupové Bertík a čmuchadlo a parádne si to užili. Vo výsledku je to nepochybne počuť. Ako sa im spolu robilo a čo si o nezvyčajnej rozprávke myslia zisťovala Šárka Nováková z vydavateľstva OneHotBook (rozhovor prinášame v pôvodnom znení)

Jak se vám hrálo vyprávění z pozice malého načuřeného kluka? Co pro vás bylo nejobtížnější, nebo největší výzva?
Matouš Ruml: Nejobtížnější pro mne asi bylo se nepitvořit do malého dítěte, ale zároveň nebýt dospělý; vyvážit intonace s dětskou náladou. Je to pro mne zcela nová hlasová zkušenost, ale krásná.

Jak se vám hrála „postava“ fiktivního kamaráda, neexistujícího mluvicího zvířátka?
Veronika Kubařová: Čmuchadlo se mi hrálo krásně. Tím, že je to fiktivní postava ze světa fantazie, měla jsem volné pole působnosti a mohla si dovolit víc, než u „normálních“ postav ze světa lidí.

Jak jste si vybírala posazení správného tónu hlasu pro čmuchadlo; jak jste chtěla, aby čmuchadlo ve vašem podání znělo?
Veronika Kubařová: Posazení hlasu jsem nijak zvlášť nevymýšlela. Šla jsem spíš po pocitu, jak bych byla ráda já jako dítě, aby to znělo. To jsme sladili s režisérkou Jitkou Škápíkovou a bylo to.

Oba dva jste se spolu potkali už na jevišti. Jak se vám spolu hrálo při natáčení audioknihy ve studiu?
Matouš Ruml: S Verčou jsme se samozřejmě potkali ve studiu, protože paní režisérka chtěla scény se čmuchadlem vnímat hodně autenticky a trochu jinak, než „jen z knížky“. Reagovali jsme na sebe jako na jevišti, sice jsme seděli a mezi sebou měli mikrofony, ale myslím, že výsledná atmosféra bude opravdu přirozená. Verča je můj dobrý kamarád a výborná herečka, poprvé jsem s ní pracoval ve studiu jen hlasově, ale podle toho, jak si utvořila toto roztomilé zvířátko pomocí různých neidentifikovatelných zvuků, bylo vidět i slyšet, že ji to baví. A já se jen těším až budu mít možnost s ní opět spolupracovat.

Veronika Kubařová: Matouš Ruml je můj brácha! Ne, bohužel to tak úplně není, ale mám ho strašně moc ráda. Je to můj obrovský přítel, dobrý člověk a také výjimečný herec, takže setkání s ním u mikrofonu byl nádherný zážitek. Myslím, že se nám do toho oběma chtělo o to víc, když jsme věděli, že to budeme natáčet spolu. Troufám si říct, že jsme sehraní a „slyšíme na sebe“. Těším se na výsledek a jsem ráda, že budu moci jednou pustit dětem něco, kde budeme mluvit oba dva spolu.

Jak vás oslovila samotná dětská knížka Petry Soukupové?
Matouš Ruml: Líbí se mi, když je nějaké problémové téma, které se nějakým způsobem dotýká dětí, obohaceno něčím kouzelným, vtipným i poučným jako je v tomto případě postava čmuchadla. Myslím, že dětem se lépe chápou těžké informace, než kdyby to byl jen rodič, nebo samotný Bertík, kdo jim řešení předkládá. Je to napínavý příběh, který má opravdu nádherný a dojemný konec. Je to sice knížka pro děti, ale žádné rodičovské oko nezůstane na konci suché.

Veronika Kubařová: Knížka mě oslovila moc. Přijde mi jako přesná a navíc vtipná výpověď vnitřního světa takhle starého dítěte v téhle – v dnešní době – čím dál častější situaci. Navíc jsem si zrovna v tu dobu přečetla shodou náhod komentář jednoho mého kamaráda na facebooku, kde jeho známá psala, že je dětská psycholožka a ocitla se také v rozvodovém řízení a své dceři nedokázala pomoci; až když si s ní četla tuhle knížku, všechno se zlepšilo. To mi přijde jako nejúžasnější a nejpřesnější výpověď o kvalitách tohoto vyprávění. Tak doufám, že i mluvená podoba bude dělat dětem i dospělým radost. Je v ní totiž i spousta srandy a to si myslím užije každý.

Co vás na natáčení audioknihy překvapilo?
Matouš Ruml: Bylo to mé první natáčení a bylo skvělé. Je to zase úplně jiná práce, než se kterou jsem se doposud setkal. Byl jsem z toho trochu nervózní, ale to pak opadlo a plně jsem si všechno užil. V první řadě si člověk musí uvědomit, že posluchač vnímá příběh opravdu jen hercovým hlasem a stylem vyprávění. Já jsem to měl trochu ulehčené tím, že jsem tam měl hodně přímé řeči a k tomu ještě čmuchadlo. Ale i tak jsem musel někdy jen „vyprávět“. To bylo pro mne nové, překvapilo mě, že to vůbec není jednoduché. Udržet pozornost posluchače, k tomu všemu dětského. Doufám, že se to podařilo a já si to zkusím někdy zopakovat.

Matouš Ruml (1985) Vystudoval hudebně dramatické oddělení Pražské konzervatoře, během studia hostoval v absolventských představeních starších ročníků i v Divadle ABC a ve Stavovském divadle. Od srpna 2008 je členem souboru Městského divadla v Mladé Boleslavi, hostuje ale i na jiných scénách. Televizním divákům je známý především ze seriálu Comeback, na jehož scénáři se podílela rovněž Petra Soukupová. Vystupoval také v pořadu Hřiště 7 a uvádí televizní magazín Za obzorem. Je laureátem Ceny Zuzany Navarové a Thálie pro mladého činoherce za rok 2012.

Veronika Kubařová (1987)
Vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Díky absolventskému představení Kytice Jiřího Suchého v Divadle Konzervatoře  získala možnost hrát v divadle Semafor. Po absolutoriu se přesunula do Městského divadla v Mladé Boleslavi, v letech 2011 – 2014 byla členkou souboru Městkých divadel pražských Rokoko a ABC, od ledna 2015 působí v Dejvickém divadle, ale hostuje i na dalších scénách. Na stříbrném plátně debutovala ve filmu Rafťáci (2006), následovaly role ve snímcích Nejkrásnější hádanka (2008), Ženy v pokušení (2010), Lidice (2011), Můj vysvlečenej deník (2012) nebo Tři bratři (2014). Pro vydavatelství OneHotBook se zhostila také četby audioknihy Poslední aristokratka (2014).