Vélin Al Sorna, zasvätený Šiestemu rádu, bol od detstva cvičený k boju a zabíjaniu v službách Viery. Rád sa stal jeho jedinou rodinou. Vélinov otec slúžil ako rytier kráľovi Janusovi, panovníkovi Zjednoteného kráľovstva, rozhodol sa však Vélina zbaviť jeho práv a v desiatich rokoch ho zanechal na prahu Šiesteho rádu.

Chlapec sa počas pobytu v poriadku dozvedá zatiaľ netušené podrobnosti o svojej matke, ktorá zomrela, keď bol ešte dieťa. Nenávidí otca za jeho rozhodnutie ho opustiť a ponechať napospas rádu, ale postupne tiež odhaľuje dôvody, ktoré ho k nemu viedli. Jedna pravda je však dôležitejšie ako všetky ostatné: Vélina Al Sornu čaká budúcnosť, ktorú má ešte len pochopiť. Budúcnosť, ktorá zmení nielen kráľovstvo, ale aj celý svet.

Českú audioverziu knihy Píseň krve spisovateľa Anthonyho Ryana pre vydavateľstvo OneHotBook načítali herci Ivan Lupták a Pavel Soukup. S tým prvým sa priamo vy vydavateľstve porozprávala redaktorka Šárka Nováková. Rozhovor prinášame v pôvodnej verzii…

Jak se vám Píseň krve líbí? Co je na ní zajímavého?
Ačkoli nejsem zrovna vyznavačem fantasy literatury – naposledy jsem četl v pubertě Harryho Pottera a od té doby jsem k tomuto žánru nepřičichl – tenhle příběh se mi četl dobře. Ale nejprve jsem se do něj potřeboval nějakým způsobem dostat. A povedlo se. Už teď se těším na další pokračování.

Čím myslíte, že to je?
Je to dobrý příběh, postavy jsou dobře vystavěné a celý román příjemně plyne. Jsou v něm zajímavé zvraty a pak zase klidné pasáže. Je to poutavé dílo, které bych se rozhodně nebál doporučit.

Co vás obzvlášť bavilo?
Líbily se mi pasáže, kde se popisuje výcvik přežití v divočině. Už první scéna, kdy kluci museli přežít sami v divoké přírodě, byla fascinující. Ocitli se uprostřed lesa, každý na jiném místě, a nesměli s nikým komunikovat. Hlavní hrdina Vélin Al Sorna pak během výcviku narazí na bezvěrce, kteří utíkají před královskou družinou. No a pak se to teprve všechno zašmodrchá, že více už raději nebudu prozrazovat.

Jaký je podle vás hlavní hrdina Vélin Al Sorna?
Vélin Al Sorna, tedy hlavní hrdina, přes nějž sledujeme celý příběh, je neobyčejně obyčejný kluk s pohnutým osudem. Jako malému mu zemře maminka a vzápětí ho otec odevzdá do kláštera, kde panují velice tvrdé, spartánské podmínky, které si nikdo z nás nedovede představit. A podobně jako u Harryho Pottera, a tato paralela je mi sympatická, je od počátku předurčen k velkým věcem. Jinak Vélin splňuje všechny atributy kladného hrdiny, je odvážný, chytrý, udatný a za každých okolností stojí na straně slabších. Je spravedlivý a nikdy neuhne ze svých zásad. Snad jen občas se možná chová trochu moc „dušínovsky“. Někdy má maličko tendenci všechny poučovat a říkat jim, co mají dělat.

Co je podle vás ta „píseň krve“, která mu zní v hlavě?
Je to jakýsi intuitivní hlas, který ho v životě vede správným směrem nebo správnou cestou. Vždycky když se blíží nějaké nebezpečí, píseň krve zintenzivní nebo se naopak zmírní. Tak to alespoň chápu já, jako vnitřní hlas, který ho vede.

Byl jste napnutý, jak to s hlavním hrdinou dopadne?
Kniha je dost rozsáhlá, takže jsem si na každou frekvenci vždycky připravoval jen určitou část textu, která se měla číst. Bavilo mě, že úplně nevím, jak to dopadne, a že doma pokaždé dál a dál objevuju, co přijde. Byl to zvláštní maraton, načítat šest set stran.

Jak se tedy na čtení audioknih připravujete?
Před danou frekvencí si načtu aspoň 40–50 stránek, které jsem zhruba schopen za tu jednu frekvenci načíst, a podtrhávám si slova, která jsou složitější, a zvýrazňuju si dialogy – každá postava má svou barvu, abych zhruba věděl, až budu číst, kdo v danou chvíli mluví a o co tam půjde.

Co bylo na téhle audioknize nejtěžší?
Já to můžu srovnat hlavně s Klubem rváčů, což je ale úplně jiný žánr. Klub rváčů byl mnohem intenzivnější, naléhavější. Také jsem byl u Klubu rváčů schopen číst jenom nějakých 25–30 stránek za frekvenci. Kolikrát jsem opravdu seděl zapřený do židle a sbíral jsem energii a sílu pokračovat dál. Tohle zase trochu jiná literatura. Ale když jsme se dostali k závažnějším pasážím, byla to radost. Třeba scéna, kdy Vélin a jeho bratři skládají zkoušku z šermu. Je to zkouška, ve které proti bratrům z řádu, kteří bojují jednotlivě, stojí současně dva až tři protivníci najednou. Soupeři se rekrutují z odsouzenců za vraždy nebo sexuální násilí a je to boj na život a na smrt. Právě tato pasáž pro mě byla jednou z těch vyhrocených a zajímavých.

Jaká byla spolupráce s režisérem Hynkem Pekárkem?
Hynek Pekárek je bezvadný režisér, spolupráce s ním je moc dobrá. On tak jako nenápadně režíruje a má se mnou trpělivost, protože já to často kazím. Když jsem unavený, tak jsem schopen se zaseknout na nějakém slově nebo větě, na které strávíme několik minut, a nikdy se nerozčiluje. V téhle audioknize je navíc spousta zvláštních jmen, která se špatně vyslovují, a když už natáčíte třetí hodinu, navíc ve studiu je hrozné horko…

Posloucháte vy sám audioknihy?
Někdy ano, hlavně před spaním.

Co byste posluchačům vzkázal, na co by se měli připravit?
Měli by se připravit na dlouhý zážitek, budou mít co poslouchat a nebudou chtít přestat. Aspoň doufám.