Rozhovor s herečkou Mathou Issovou, interpretkou audioknihy Kdo zabil Snížka? od spisovateľky Petry Soukupovej. Rozhovor vznikol vo vydavateľstve OneHotBook, ktoré audioknihu vydalo a kde sa s herečkou porozprávala redaktorka Šárka Nováková. Rozhovor prinášame v pôvodnej verzii.

Martina si tak dlho priala vlastného psa, až prehovorila rodičov, aby jej zaobstarali bieleho psíka, ktorého si sama vybrala. To ale ešte netušila, že so Snížkom budú samé ťažkosti. Nepočúva, nehrá sa, uteká a skoro nikto z dediny ho nemá rád. Keď potom Martina jedného dňa nájde Snížka mŕtveho, je jej jasné, že nezomrel náhodou. Ale naozaj ho niekto zabil? Spolu s Frantom, Kájom a Viktorom sa pustí do vyšetrovania a ich dobrodružné pátranie prinesie nečakaná odhalenie…

Jak byste popsala hlavní postavu Martiny, skrze jejíž perspektivu je příběh vyprávěný?
Martina na mě při čtení působila jako zdravá, chytrá, citlivá a vnímavá holka. Mám pochopení i pro její občasné urážení se, když ostatní nedělají věci podle jejího plánu, to je něco, co velmi dobře znám a s čím jsem se okolo desátého roku života potýkala poměrně často… Taky jsem toužila mít svého psa a četla jsem Děti z Bullerbynu, těch průsečíků máme s Martinou celkem dost.

Četla jste i související knihu Nejlepší pro všechny? Jak vnímáte příběh Martiny v kontextu dalších osudů, které román rozehrává?
Na každou knihu Petry Soukupové nedočkavě čekám a čtu ji, hned jak je to možné. Kromě toho, že Petru znám a mám ji moc ráda, patří k mým nejoblíbenějším českým autorům. Román Nejlepší pro všechny mě zasáhl. Je to určitě dáno i tím, že se dotýká spousty témat, kterými se v mysli často zabývám. Máme pětiletou dceru a můj partner ještě třináctiletého syna, který s námi bývá, a já často myslím na to, jak dětem v této uspěchané době zprostředkovat ve městě zdravé vyrůstání. Navíc je postava matky v knize herečka a řeší, jak skloubit výchovu syna a zároveň touhu dělat svou práci, kterou má ráda, což je také téma mně blízké. Také myslím na to, jak rychlost, kterou žijeme, má neblahý vliv na vztahy mezi dětmi, rodiči, vnoučaty a prarodiči. Myslím, že je pro obě dvě strany velmi potřebné, aby  děti měly možnost často být se svými prarodiči a naopak. Martina ze Snížka vyrůstá na vesnici, kde život plyne pomaleji, v úplné rodině, její prostředí na mě působí zdravěji než to, ve kterém žije Viktor, jeden z hrdinů prózy Nejlepší pro všechny, a je to také znát na jejích reakcích a uvažování. Působí na mě mnohem vyrovnaněji než Viktor a jeho maminka Hana.

Měla jste jako dítě nějaké domácí zvíře? Přála jste si někdy psa tolik jako hlavní hrdinka?
Přála jsem si psa tak od šesti let, a jakmile jsem někde viděla nějakého, který jen trochu vypadal jako opuštěný, snažila jsem se ho nalákat domů a přesvědčit rodiče, abychom si ho nechali. Naši poměrně dlouho odolávali, protože měli stejnou zkušenost s mým o deset let starším bratrem, kdy jeho boxerku Bony pak venčili hlavně oni. Ale když mi bylo třináct, podařilo se mi je ukecat a měli jsme bígla Sama, který byl miláčkem rodiny dalších třináct let.

Co pro vás bylo při četbě audioknihy nejobtížnější?
Vzhledem k tomu, že jsem ji nahrávala čtrnáct dní před termínem porodu, jsem nejvíc bojovala s délkou dechu, která byla nedostatečná.

Jak jste se na čtení audioknihy připravovala?
Poprvé jsem knihu Kdo zabil Snížka? četla krátce potom, co kniha vyšla, takže když jsem byla oslovena, přečetla jsem ji ještě dvakrát a udělala si k textu pár poznámek. Tak to dělám vždycky. Čtení audioknih je pro mě radostná práce. Už v první třídě na základní škole mě bavilo číst knihy nahlas svým spolužákům a dodnes mě to neopustilo.

Vnímala jste audioknihu Kdo zabil Snížka? jako titul pro děti, nebo prostě jako příběh vyprávěný z perspektivy dítěte?
Vnímala jsem ji jako vyprávění pro kohokoli.