Příběh nás zavede do parních letních dnů na konci prázdnin, 60-tých let minulého století. Budeme svědky toho, jak mladý chlapec prožívá jednu kapitolu svého života v partě vrstevníků, kteří jsou na tom o poznání hůře než hlavní hrdina. A tak se seznamujeme s čtveřicí hrdinů – Gordiem, (hlavní postava), Teddym, Vernem a Chrisem.

Povídku Tělo napsal Stepneh King, namluvil skvělý Jaroslav Doleček a vydalo nakladatelství Tympanum. Nahrávka, ačkoli není dlouhá, nezklame a určitě se při poslechu posluchač nudit nebude. Tato povídka je v pořadí třetí, která byla z celé kolekce Čtyři roční doby, v rámci které povídky vyšly, zfilmována. Na rozdíl od předešlých dvou, se film nejmenuje Tělo, ale – Stůj při mě.

Něco málo z obsahu

Autor nás zavede do jednoho neexistujícího amerického města, které nazval Castle Rock a seznámí nás s partou čtyři chlapců, kteří chodí po škole do svého bunkru. V něm si vypráví, hrají karty, kouří, poslouchají rádio atd. (no jako by jsme to my kluci neznali).  Jeden z chlapců, byl to Vern, nevědomky vyslechl tajný rozhovor mezi jeho starším bratrem a jeho kamarádem o tom, že tito dva našli tělo mrtvého chlapce, kterého místní obyvatelé delší dobu pohřešují. Ale jelikož oni sami porušili při objevení těla zákon, rozhodnou se že na celou věc zapomenou a nikomu o nálezu mrtvého chlapce nepoví.

A proto se „naši“ čtyři kamarádi rozhodnou, že této situace využijí a tělo Raye Browera, tak se mrtvý hoch jmenoval, najdou sami. Jejich rozhodnutí posílí fakt, že Ray Brower je stejně starý jako naši čtyři hrdinové. Po důkladné přípravě si naplánují cestu pěšky na místo, kde by mělo tělo mrtvého hocha ležet (podle jejich úsudku by to měli zvládnout během jednoho dne tam i zpět). Cestou narazí na překážku v podobě dlouhého železničního mostu, který vede přes fiktivní řeku.

Chlapci se musí rozhodnout, buďto zariskují a most přejdou dříve než pojede vlak, nebo řeku objedou k silničnímu mostu, čímž si ovšem hodně cestu natáhnou a ztratí tak důležitý čas, který potřebují ke včasnému návratu domů. Dlouhý železniční most dominuje také obalu CD s nahrávkou. Po cestě prožijí chlapci mnohá dobrodružství, od obyčejných prkotin, až po dramatické a psychicky vyčerpávající chvíle, více však z děje odkrývat nebudu a každý posluchač si musí prožít tento příběh během poslechu sám.

Závěr povídky je fascinující a dramatický, respektive její rozuzlení. A tak jako předešlá povídka – Nadaný žák, kterou jsem obdivoval, i tahle je pojata jako psychologické drama. I když je zamaskováno pod rouškou nevinnosti adolescentních hochů. Jejich osud a příběh je neméně dramatický, jako by jej prožíval dospělý hrdina.

Můj názor na knihu

Každopádně se zde King opět „vyřádil“, protože je skvělý vypravěč. Od probíhajícího děje dokáže odskočit a zase se k němu vrátit, aniž by to posluchače rozptylovalo, či mátlo. A znovu jsou zde výborným způsobem zachyceny myšlenkové pochody jednotlivých hrdinů a jejich duševní stav, např. pocit strachu a úzkosti, záchvaty hněvu a radosti, či psychické nebo fyzické vyčerpání.

Kingovi se do této povídky podařilo zakomponovat také několik povídek, které dle mého názoru napsal již dříve a nevěděl co s nimi. A tak je vložil sem. Vymyslel to chytře, protože z hlavní postavy Gordiho La Chance udělal začínajícího spisovatele, který napsané povídky vypráví svým kamarádům. Dokonce bych řekl, že je to i část autorovi autobiografie, ale je to jen má domněnka.

Co mě na audionahrávce opět mátlo a zlobilo, bylo její  rozfázování. Mezi kapitolami žádná pauza a navíc rozdělení souborů  uprostřed kapitol je přinejmenším divné. U knihy jsem také postrádal doprovodnou hudbu, což by jen dokreslilo napínavou atmosféru příběhu. Každopádně tuto povídku opět  doporučuji, protože je výborná.